Mystické bytosti

• Alecto
• Liam Sheedy
• Hachiro a Jira
• Savera

Příšery a monstra

• Démoni moru a nemoci
• Garmr
• Hádovi pekelní oři
• Hekationcheir
• Upír

Alecto

Alecto je jedna ze tří sester fúrií. V pravé podobě vypadá jako obrovský lidský netopýr s kožnatými křídly a ostrou řadou zubů. Tak jako bohové na sebe dokáže vzít lidskou podobu nádherné ženy, a tak přimět smrtelníky, ba dokonce hrdiny, aby udělali něco špatného a v Podsvětí je pak čekalo pole trestu.

Je velmi věrná Hádovi a v podstatě je jediná, kdo mu zbyl. Nyní jej neustále doprovází.

Hachiro a Jira

Dva vyhazovači v Bluemoon. I kdybyste přišli nazí, ale myšlenky by vám utíkali špatným směrem, tihle dva hromotluci by vás s okamžitou platností poslali zpátky na ulici. Patří totiž k druhu zvanému satori, což jsou dle japonského folklóru opičky umějící číst myšlenky. Když se na Hachira a Jiru podíváte pozorněji, trochu opice připomínají.

Nedokážou číst všechny myšlenky. Jenom ty, které jsou nejvíce na povrchu. Jsou také dost hluší v místech, kde se nachází více lidí.

Liam Sheedy

Vypadá jako normální chlap s dlouhými vlasy a plnovousem do té doby, než se rozhodne proměnit v obrovského vlka a rozpárat vás na malé kousíčky. Jinak je to podle jeho kolegů v práci mazel.

Je to ironické, že zrovna upír zaměstnal jako barmana vlkodlaka v Bluemoon, ale přišlo mu, že se to hodí k názvu.

Savera

Tohoto staršího upíra by si nikdo nechtěl znepřátelit. Stačilo by lusknutí prsty, a byli byste v jeho moci. Pokud by smočil rty ve vaši krvi, nechtěli byste od něj na krok daleko.

I když se navenek zdá jako chodící smrt, což dokazuje svou temnou aurou, pokud se hodně rozčílí, je Savera vegetarián po upírsku. Nepije lidskou krev a spokojí se pouze s tou zvířecí. Na jatkách je takové krve vždycky dost.

Je majitelem nočního klubu Bluemoon, který je křižovatkou nejrůznějších bytosti i lidí.

Démon moru a nemoci

Převzato z jeskyně:

"Jakmile Áres otevřel dveře, narazili jste na bariéru zápachu a přestat dýchat bylo tím nejlepším nápadem, který by se vám zrodil v hlavě. Šíp, který Artemis vystřelila, se zabodl do svého cíle s nechutným čvachnutím. Z rány se vyloudilo ještě více zápachu a pobavený smích démona. Na macatém zadku s puchýři po celém špekatém těle seděl netvor s krutým a nenasytným výrazem. Bylo s podivem, že dokáže vidět, jak se mu na oči tisknul tuk a z úst mu trčel slizem pokrytý jazyk. Každý jeho pohyb znamenal puknutí nějakého puchýře a výtok bílého hnisu.

V břiše měl obrovskou díru, ze kterého mu vysela střeva, ale nezdálo se, že by mu to nějak vadilo. Ještě se přes ně podrbal a hlasitě si prdl."

Bohům se démona podařilo zlikvidovat, ale víme, že i oni se po nějakém čase opět vrátí. V jeho případe je lepší doufat v později než v dříve.

Garmr

Pekelný ohař či pes. Původně strážil vchod do Helheimu, ale po útoku andělů a ztráty Heliny příčetnosti se jednoduše rozhodl najít si nového pána.

Garmr má schopnost cestovat z místa na místo, ale taky mezi světy. Svou loajalitu propůjčil hlavně Lokimu, u kterého cítí, že Hela je jeho krev.

Umí na sebe brát nejrůznější podoby. Od čtyřokého pekelného psa po malou ustrašenou třesoucí se čivavu.

Když utrpí zranění, časem se vyléčí, ale během toho nemůže tvořit průchody a šetří síly.

Hádovi pekelní oři

Hádův černý kočár táhli čtyři černí oři. Orphnaeus, Aethon, Nyctaeus a Alastor. Od sebe nejsou téměř rozeznatelní a pouze Hádes nebo ten, kdo na nich jezdí, dokáže rozpoznat, který je který, popř. rozpozná jen toho svého. Každý z nich má jiné přednosti i neduhy.

Koně jsou černí jako uhel s rudě zářícíma očima. Jejich hříva vypadá jako plápolající černý oheň, ale prohrábnout si ji můžete. Dokážou zmizet ve stínu a umí chodit po povrchu, po kterém to normálně nejde. Např. po lávě, vodě apod.

Hekationcheir

Neboli storuký s padesáti hlavami. Jdou to děti Gaii a Úrana. Po Tartaru se pohybují bratři Kottos, Briareós a Gyés, i když rozeznat je od sebe je nadbožský úkol. Původně byli do Tartaru svrženi svým otcem a osvobozeni Diem. Nakonec se stali strážci a chodbami vězení pochodují dodnes. Jsou jediní, kteří znají cestu ven a mohou klidně odejít. Nicméně takovou potřebu nemají a v podstatě to jsou padesátihlavé děti, které se nechají uchlácholit i obyčejným pytlem bonbónů.

Upír

Z folklóru je upír znám jako krvelačný netvor, který saje svým obětem saje krev a následně je promění ve své nohsledy. Jak se říká. Vše je založeno na zrnku pravdy, ale zde se musíme pozastavit nad tím, že upírů je mnoho různých druhů a většina těchto druhů má myšlení na úrovni ryby praštěné paličkou a podoba k lidem je na hony vzdálená.

A pak tu jsou vyšší upíři a také starší, kteří jsou téměř nerozeznatelní od lidí, pokud se nepohybujete v lovecké branži. Ti jsou nejvíce smrtonosní, protože oběť do poslední chvíle netuší, že si na nich smlsnou ostré řezáky. Většina vyšší upíru však časem pochopila, že je dosti hloupé za sebou nechávat kupu mrtvol, protože dnešní svět přeje lidem se střelnými zbraněmi v ruce a notnou dávkou rozumu, který napovídá: Tenhle týpek je nějaký divný emo. Rači du.

Společné znaky:

• sajou krev,
  mají větší sílu, výdrž a rychlost,
  jejich kousnutí omámí oběť, která je pak povolná

Znaky nižších upírů:

• sajou krev z důvodu hladu nebo obrany,
  nemají rozum jako lidé, řídí se spíše zvířecími pudy,
  nacházejí se v okolí hřbitovů, jatek a bojišť,
  nesnesou sluneční světlo,
  dnes téměř vyhubeni.

Znaky vyšších upírů:

• sajou krev nejenom z hladu, ale i pro své potěšení
  jejich kousnutí je podobné drogám, jelikož do oběti vpouštějí enzymy, na kterých je pak závislá,
  snesou sluneční světlo,
  umí zmizet ve stínech.

Znaky starších upírů:

• vše, co mají vyšší,
  umí k sobě oběť přivábit už jenom svou přítomnosti,
  na oběť působí přitažlivým dojmem,
  umí kolem sebe šířit temnotu a razantně měnit náladu, pokud se opravdu naserou.